Medicínské aspektyomezení hybnostiMedicínské aspektyomezení hybnosti
přehled nejčastějších postižení aonemocněnípřehled nejčastějších postižení aonemocnění
Obsah této prezentace:Obsah této prezentace:
Centrální obrny (DMO, poúrazové obrny acévní mozkové příhody).Centrální obrny (DMO, poúrazové obrny acévní mozkové příhody).
Epilepsie.Epilepsie.
Další onemocnění a postižení, se kterými selze setkat v somatopedické praxi.Další onemocnění a postižení, se kterými selze setkat v somatopedické praxi.
Pozor: Je důležité znát způsob ošetřeníepileptického a astmatického záchvatu!!!Pozor: Je důležité znát způsob ošetřeníepileptického a astmatického záchvatu!!!
1. Centrální obrny1. Centrální obrny
Obrny jsou senzomotorickým poškozením držení a pohybů těla (dochází nejenk postižení pohyblivosti, ale také citlivosti postižených částí).Obrny jsou senzomotorickým poškozením držení a pohybů těla (dochází nejenk postižení pohyblivosti, ale také citlivosti postižených částí).
Dělí se:Dělí se:
centrální (poškození mozku nebo míchy),centrální (poškození mozku nebo míchy),
periferní (poškození periferního nervstva).periferní (poškození periferního nervstva).
Příčiny vzniku centrálních a periferních obrn: důsledky některých nemocí,nádorů, embolií, infekcí, perinatálních komplikací, ale také dopravnínehody, úrazy nebo otravy.Příčiny vzniku centrálních a periferních obrn: důsledky některých nemocí,nádorů, embolií, infekcí, perinatálních komplikací, ale také dopravnínehody, úrazy nebo otravy.
K terminologii: Obrny mohou vzniknout v různém věku. V ČR se odlišujíraně vzniklé centrální obrny (udává se interval do 1. – 3. roků), pro které sepoužívá termín DMO, od později vzniklých obrn, které vznikají v důsledkudopravních nehod a úrazů (v dospělosti), cévních mozkových příhod (vestáří) a dalších příčin. Léze se ani v jednom případě dále nerozšiřuje, aleobraz postižení se vyvíjí zráním CNS, růstem organismu (u dětí) neboprostřednictvím regenerace nervových drah (u dospělých). Docházík proměnám svalového tonu, vzniku deformit…K terminologii: Obrny mohou vzniknout v různém věku. V ČR se odlišujíraně vzniklé centrální obrny (udává se interval do 1. – 3. roků), pro které sepoužívá termín DMO, od později vzniklých obrn, které vznikají v důsledkudopravních nehod a úrazů (v dospělosti), cévních mozkových příhod (vestáří) a dalších příčin. Léze se ani v jednom případě dále nerozšiřuje, aleobraz postižení se vyvíjí zráním CNS, růstem organismu (u dětí) neboprostřednictvím regenerace nervových drah (u dospělých). Docházík proměnám svalového tonu, vzniku deformit…
Klinický obraz u centrálních obrn:Klinický obraz u centrálních obrn:
U centrálních obrn je postižen mozek nebo/i mícha, což znamená, že dlelokalizace léze a rozsahu postižení mohou být přítomné také další poruchy:U centrálních obrn je postižen mozek nebo/i mícha, což znamená, že dlelokalizace léze a rozsahu postižení mohou být přítomné také další poruchy:
mentální retardace – uvádí se v 50 % i více;mentální retardace – uvádí se v 50 % i více;
poruchy psychomotoriky – ADHD, specifické vývojové poruchy učení achování;poruchy psychomotoriky – ADHD, specifické vývojové poruchy učení achování;
smyslové poruchy (především strabismus, hemianopie u hemiparéz,poruchy sluchu);smyslové poruchy (především strabismus, hemianopie u hemiparéz,poruchy sluchu);
nerovnoměrný vývoj, poruchy růstu a tělesné deformity (skoliózy, pesequinovarus, zkrácení Achillových a kolenních šlach, dysplázie kyčelníchkloubů);nerovnoměrný vývoj, poruchy růstu a tělesné deformity (skoliózy, pesequinovarus, zkrácení Achillových a kolenních šlach, dysplázie kyčelníchkloubů);
narušení komunikační schopnosti (dysartrie, dyslalie);narušení komunikační schopnosti (dysartrie, dyslalie);
emocionální instabilita, výkyvy psychické výkonnosti;emocionální instabilita, výkyvy psychické výkonnosti;
další onemocnění, např. epilepsie, hydrocefalus.další onemocnění, např. epilepsie, hydrocefalus.
Klasifikace centrálních obrn:Klasifikace centrálních obrn:
Pro popis všech centrálních obrn (vzniklých v dětství idospělosti) se používá stejná terminologie, která rozlišujestupeň, lokalizaci a svalový tonus postižení:Pro popis všech centrálních obrn (vzniklých v dětství idospělosti) se používá stejná terminologie, která rozlišujestupeň, lokalizaci a svalový tonus postižení:
Ztráta motorických funkcí může být podle stupně částečná(paréza) nebo úplná (plegie), např.kvadruparéza/kvadruplegie.Ztráta motorických funkcí může být podle stupně částečná(paréza) nebo úplná (plegie), např.kvadruparéza/kvadruplegie.
Podle lokalizace postižení (u spastických typů centrálníchobrn) se rozlišuje kvadruparéza (postižení všech končetin),hemiparéza (laterální postižení poloviny těla) a diparéza(postižení převážně spodní části těla). Méně často sesetkáváme s pojmy monoparéza (postižení jedné končetiny)nebo triparéza (postižení obou dolních končetin a jedné horníkončetiny).Podle lokalizace postižení (u spastických typů centrálníchobrn) se rozlišuje kvadruparéza (postižení všech končetin),hemiparéza (laterální postižení poloviny těla) a diparéza(postižení převážně spodní části těla). Méně často sesetkáváme s pojmy monoparéza (postižení jedné končetiny)nebo triparéza (postižení obou dolních končetin a jedné horníkončetiny).
Podle tonusu se centrální obrny dělí na spastické, hypotonickéa dyskinetické (viz dále).Podle tonusu se centrální obrny dělí na spastické, hypotonickéa dyskinetické (viz dále).
Klasifikace centrálních obrn podle svalového tonu:Klasifikace centrálních obrn podle svalového tonu:
Spasticita: je nejčastějším tonusovým projevem (dle různých zdrojů v 70– 80%). Vzniká postižením mozkové kůry nebo míchy. Výsledkem jezvýšený svalový tonus (hypertonie) s typickými spastickými příznaky.Spasticita: je nejčastějším tonusovým projevem (dle různých zdrojů v 70– 80%). Vzniká postižením mozkové kůry nebo míchy. Výsledkem jezvýšený svalový tonus (hypertonie) s typickými spastickými příznaky.
Hypotonie (snížení svalového tonu) vzniká postižením mozečkovýchfunkcí a je přítomná u řady specifických onemocnění (např. Downůvsyndrom). U hypotonické formy DMO jde o těžké centrální postižení sesoučasným těžkým postižením intelektu (Vítková, 1998).Hypotonie (snížení svalového tonu) vzniká postižením mozečkovýchfunkcí a je přítomná u řady specifických onemocnění (např. Downůvsyndrom). U hypotonické formy DMO jde o těžké centrální postižení sesoučasným těžkým postižením intelektu (Vítková, 1998).
Dyskinetická forma (dříve nazývaná extrapyramidová) je charakteristickáproměnlivým svalovým tonem a výskytem nepotlačitelných pohybů, kterénarušují volní hybnost. Projevují se jako pohyby atetózní (vlnité, červovitépohyby), choreatické (drobné, rychlé pohyby), balistické (pohyby končetino velké amplitudě), myoklonické (drobné pohyby (záškuby) jednotlivýchsvalů) nebo jako lordotická dystonie (tzv. torzní spasmus, při kterém přichůzi dochází ke stáčení hlavy a trupu). Intelekt u této formy obvyklenebývá postižen.Dyskinetická forma (dříve nazývaná extrapyramidová) je charakteristickáproměnlivým svalovým tonem a výskytem nepotlačitelných pohybů, kterénarušují volní hybnost. Projevují se jako pohyby atetózní (vlnité, červovitépohyby), choreatické (drobné, rychlé pohyby), balistické (pohyby končetino velké amplitudě), myoklonické (drobné pohyby (záškuby) jednotlivýchsvalů) nebo jako lordotická dystonie (tzv. torzní spasmus, při kterém přichůzi dochází ke stáčení hlavy a trupu). Intelekt u této formy obvyklenebývá postižen.
Spastické typy centrálních obrn (hemiparéza, diparéza, kvadruparéza):Spastické typy centrálních obrn (hemiparéza, diparéza, kvadruparéza):
Poznámka: charakteristika diparetické formyPoznámka: charakteristika diparetické formy
Diparetická (diplegická) forma je postižením převážně DK, které zasahujerůzně vysoko nad pás, na HK není toto postižení nikdy tak nápadné.Postižení většinou nebývá symetrické – rozlišujeme diparézus levostrannou nebo pravostrannou orientací. Postižení je patrné obvyklenejdříve kolem 6. měsíce, kdy se dítě začíná patologicky obracet avzpřimovat (Vítková, 1998). Silná addukce v kyčlích může nést rizikoluxace.Diparetická (diplegická) forma je postižením převážně DK, které zasahujerůzně vysoko nad pás, na HK není toto postižení nikdy tak nápadné.Postižení většinou nebývá symetrické – rozlišujeme diparézus levostrannou nebo pravostrannou orientací. Postižení je patrné obvyklenejdříve kolem 6. měsíce, kdy se dítě začíná patologicky obracet avzpřimovat (Vítková, 1998). Silná addukce v kyčlích může nést rizikoluxace.
Postupně se vyvíjí obraz fixované diparézy: silné ohnutí v kyčli (předklontrupu se může projevovat výraznou kyfózou), addukce kyčelních kloubů arotací nohou s jejich postavením do nůžkového fenoménu (překřížení vkolenou), chodidla jsou stočená k sobě (většinou v equinovaróznímpostavení). Ve stoji je trup předkloněn a pohyby paží vyrovnávají stabilitu,chůze je nejistá.Postupně se vyvíjí obraz fixované diparézy: silné ohnutí v kyčli (předklontrupu se může projevovat výraznou kyfózou), addukce kyčelních kloubů arotací nohou s jejich postavením do nůžkového fenoménu (překřížení vkolenou), chodidla jsou stočená k sobě (většinou v equinovaróznímpostavení). Ve stoji je trup předkloněn a pohyby paží vyrovnávají stabilitu,chůze je nejistá.
Poznámka: charakteristika hemiparetické formyPoznámka: charakteristika hemiparetické formy
Hemiparetická (hemiplegická) forma postihuje polovinu těla. Více jepostižena HK, na které je hemiparéza dříve rozpoznatelná. Dítě vývojověupřednostňuje zdravou stranu, postižená strana je vytěsňována mimovědomí (rozpůlené vnímání) a nezapojuje se do motorických aktivit (např.při otáčení, plazení). Postižení často narušuje přirozenou dominanci.Hemiparetická (hemiplegická) forma postihuje polovinu těla. Více jepostižena HK, na které je hemiparéza dříve rozpoznatelná. Dítě vývojověupřednostňuje zdravou stranu, postižená strana je vytěsňována mimovědomí (rozpůlené vnímání) a nezapojuje se do motorických aktivit (např.při otáčení, plazení). Postižení často narušuje přirozenou dominanci.
Fixovaná hemiparéza má typický obraz: Hlava je natočena ke zdravé polovině,postižená paže je flektována a přitažena k trupu, předloktí je silněpronované a stočené dovnitř, ruka je sevřena v pěst s palcem sbaleným podprsty. Na postižené noze se vyvíjí pes equinus nebo pes equinovarus.Nápadná je hypogeneze postižené strany těla (postižené končetiny jsouméně vyvinuté, pánev šikmo postavená). Způsobuje skoliotické držení tělaa napadání na postiženou stranu při chůzi.Fixovaná hemiparéza má typický obraz: Hlava je natočena ke zdravé polovině,postižená paže je flektována a přitažena k trupu, předloktí je silněpronované a stočené dovnitř, ruka je sevřena v pěst s palcem sbaleným podprsty. Na postižené noze se vyvíjí pes equinus nebo pes equinovarus.Nápadná je hypogeneze postižené strany těla (postižené končetiny jsouméně vyvinuté, pánev šikmo postavená). Způsobuje skoliotické držení tělaa napadání na postiženou stranu při chůzi.
Poznámka: charakteristika hemiparetické formyPoznámka: charakteristika hemiparetické formy
Kvadruparetická (kvadruplegická) forma vzniká rozšířenímdiparézy na celé tělo (s výraznějším postižením DK) nebo jdeo zdvojenou hemiparézu (s těžším postižením HK). Možnostimotorického vývoje po narození dítěte jsou velmi omezenédíky silnému hypertonu, opistotonického prohnutí trupu,přetrvávání tonicko-šíjových a dalších reflexů (Moro,uchopovací reflexy aj.). Dokud tyto reflexy přetrvávají, nelzedosáhnout volní hybnosti a fixují se patologické pohybovévzory. Již v raném věku můžeme očekávat těžké postiženíhybnosti, posturálních schopností i čití, výskyt dalšíchsymptomatických poruch, častý je vznik sekundární epilepsie(např. Westův syndrom), chybění primárních reflexů (sací,polykací). S přibývajícím věkem se vyvíjí kontrakce,deformity, luxace, skoliózy aj.Kvadruparetická (kvadruplegická) forma vzniká rozšířenímdiparézy na celé tělo (s výraznějším postižením DK) nebo jdeo zdvojenou hemiparézu (s těžším postižením HK). Možnostimotorického vývoje po narození dítěte jsou velmi omezenédíky silnému hypertonu, opistotonického prohnutí trupu,přetrvávání tonicko-šíjových a dalších reflexů (Moro,uchopovací reflexy aj.). Dokud tyto reflexy přetrvávají, nelzedosáhnout volní hybnosti a fixují se patologické pohybovévzory. Již v raném věku můžeme očekávat těžké postiženíhybnosti, posturálních schopností i čití, výskyt dalšíchsymptomatických poruch, častý je vznik sekundární epilepsie(např. Westův syndrom), chybění primárních reflexů (sací,polykací). S přibývajícím věkem se vyvíjí kontrakce,deformity, luxace, skoliózy aj.
Diagnostika, terapie a rehabilitace:Diagnostika, terapie a rehabilitace:
Základem diagnostiky i terapie u centrálních obrn je interdisciplinární přístup vesmyslu ucelené rehabilitace. Využívá se fyzioterapie (u dětí přístupy Vojty aBobatha, dospělých Kabatova PNF metoda) a fyzikální terapie, ergoterapie adalší podpůrné přístupy léčebné rehabilitace (hipoterapie, rehabilitační plavání,míčkování, canisterapie, expresivní terapie, akupunktura, akupresura, kranio-sakrální terapie, lázeňská léčba a další.Základem diagnostiky i terapie u centrálních obrn je interdisciplinární přístup vesmyslu ucelené rehabilitace. Využívá se fyzioterapie (u dětí přístupy Vojty aBobatha, dospělých Kabatova PNF metoda) a fyzikální terapie, ergoterapie adalší podpůrné přístupy léčebné rehabilitace (hipoterapie, rehabilitační plavání,míčkování, canisterapie, expresivní terapie, akupunktura, akupresura, kranio-sakrální terapie, lázeňská léčba a další.
Na odstranění deformit je zaměřena radikální léčba – ortopedické zákrokyzkrácených flexorů se u nás nejčastěji provádí na Achillových šlachách, v kolenecha kyčlích), méně časté jsou ortopedické korekce páteře u skolióz, kyfóz a lordóz.Mezi operační postupy neurochirurgie patří Selektivní dorzální rizotomie. Zfarmakoterapie se využívá především léčba Botulotoxinem A (BTX A) při terapiispasticity a atetózy, z ortopedické protetiky se využívají dlahy, ortézy a podpůrnéaparáty, ortopedická obuv a různé rehabilitační a kompenzační pomůcky.Na odstranění deformit je zaměřena radikální léčba – ortopedické zákrokyzkrácených flexorů se u nás nejčastěji provádí na Achillových šlachách, v kolenecha kyčlích), méně časté jsou ortopedické korekce páteře u skolióz, kyfóz a lordóz.Mezi operační postupy neurochirurgie patří Selektivní dorzální rizotomie. Zfarmakoterapie se využívá především léčba Botulotoxinem A (BTX A) při terapiispasticity a atetózy, z ortopedické protetiky se využívají dlahy, ortézy a podpůrnéaparáty, ortopedická obuv a různé rehabilitační a kompenzační pomůcky.
Součástí rehabilitace je také logopedie, která se zabývá výstavbou mluvené řeči,využitím prostředků AAK, podporou zvládání salivace (slinotoku) a alimentace(krmení). DMO často doprovází dysartrie (u později vzniklých centrálních obrnmluvíme o afázii), V různé míře a v různém rozsahu jsou postiženy základnímodality motorické realizace řeči – respirace, fonace, rezonance a artikulace.Součástí rehabilitace je také logopedie, která se zabývá výstavbou mluvené řeči,využitím prostředků AAK, podporou zvládání salivace (slinotoku) a alimentace(krmení). DMO často doprovází dysartrie (u později vzniklých centrálních obrnmluvíme o afázii), V různé míře a v různém rozsahu jsou postiženy základnímodality motorické realizace řeči – respirace, fonace, rezonance a artikulace.
Speciálně pedagogická péče představuje základ vzdělávání a předprofesnípřípravy klientů. Speciální pedagog se rovněž podílí na zácviku používáníkompenzačních pomůcek, nácviku sebeobslužných dovedností a rozvoji motoriky,nácviku AAK a rozvoji řeči… Dle vlastních zkušeností a odborných výcviků můžeprovádět také různé podpůrné terapie.Speciálně pedagogická péče představuje základ vzdělávání a předprofesnípřípravy klientů. Speciální pedagog se rovněž podílí na zácviku používáníkompenzačních pomůcek, nácviku sebeobslužných dovedností a rozvoji motoriky,nácviku AAK a rozvoji řeči… Dle vlastních zkušeností a odborných výcviků můžeprovádět také různé podpůrné terapie.
Co je ještě dobré vědět o DMO?Co je ještě dobré vědět o DMO?
U raně vzniklých obrn (DMO) je nejčastější záchytDMO je v kojeneckém období (v 6 – 9 měsíci, kdy sedítě začíná vzpřimovat). Pro záchyt se používáneurologické vyšetření (podle Vlacha), pro přesnouidentifikaci formy DMO vyšetření podle Vojty.Jednotlivé formy se mohou měnit a přecházet jednav druhou s dozráváním mozku (hypotonie se obvyklevyvíjí ve spasticitu nebo v dyskinézu), přesná forma(tzv. fixovaná forma) je jistá až po 3. roce.U raně vzniklých obrn (DMO) je nejčastější záchytDMO je v kojeneckém období (v 6 – 9 měsíci, kdy sedítě začíná vzpřimovat). Pro záchyt se používáneurologické vyšetření (podle Vlacha), pro přesnouidentifikaci formy DMO vyšetření podle Vojty.Jednotlivé formy se mohou měnit a přecházet jednav druhou s dozráváním mozku (hypotonie se obvyklevyvíjí ve spasticitu nebo v dyskinézu), přesná forma(tzv. fixovaná forma) je jistá až po 3. roce.
Co je ještě dobré vědět o poúrazových stavech?Co je ještě dobré vědět o poúrazových stavech?
Po úraze je častým projevem tzv. spinální šok, kdy dochází dočasně k vymizeníreflexní aktivity míchy (tělo je bezvládné).Po úraze je častým projevem tzv. spinální šok, kdy dochází dočasně k vymizeníreflexní aktivity míchy (tělo je bezvládné).
Příznaky traumatických obrn mozku jsou mnohem výraznější než při pouhém postiženípáteře – poruchy motoriky (hemiparézy, ataxie, tremor…), percepce (poruchypravolevé orientace, apraxie, neglect syndrom…), kognitivních funkcí, výraznázmatenost a neklid, změny v osobnosti, ztráty vědomí atd. Vzhledem k současnémunarušení somatických a psychických funkcí se někdy používá termín organickýpsychosyndrom. (Pfeiffer, 2007)Příznaky traumatických obrn mozku jsou mnohem výraznější než při pouhém postiženípáteře – poruchy motoriky (hemiparézy, ataxie, tremor…), percepce (poruchypravolevé orientace, apraxie, neglect syndrom…), kognitivních funkcí, výraznázmatenost a neklid, změny v osobnosti, ztráty vědomí atd. Vzhledem k současnémunarušení somatických a psychických funkcí se někdy používá termín organickýpsychosyndrom. (Pfeiffer, 2007)
Při těžkém úraze hlavy může dojít k dekortikaci, kdy je přerušeno spojení mezimozkovým kmenem a mozkovou kůrou. Podle závažnosti úrazu se rozvíjí různéstupně decerebračních syndromů: vigilní kóma nebo apalický syndrom, kdypacient není při vědomí, ale fungují vegetativní funkce. S délkou trvání klesápravděpodobnost, že se pacientovi navrátí plné vědomí. Pro pacienty v apalickémsyndromu nebo vigilním kómatu je určena bazální stimulace (Friedlová, 2007).Opačným případem je tzv. locked-in syndrom. Zcela ochrnutý pacient (používá setaké termín pentaplegie) není schopen mluvit, ale přitom slyší a rozumí, neboťkortikální činnost je zachována. (Pfeiffer, 2007) Důležité je nalézt komunikačnísystém pomocí zachovalých reflexních projevů, např. očima (ano - 1x mrknutívíčky, ne - 2x mrknutí víčky).Při těžkém úraze hlavy může dojít k dekortikaci, kdy je přerušeno spojení mezimozkovým kmenem a mozkovou kůrou. Podle závažnosti úrazu se rozvíjí různéstupně decerebračních syndromů: vigilní kóma nebo apalický syndrom, kdypacient není při vědomí, ale fungují vegetativní funkce. S délkou trvání klesápravděpodobnost, že se pacientovi navrátí plné vědomí. Pro pacienty v apalickémsyndromu nebo vigilním kómatu je určena bazální stimulace (Friedlová, 2007).Opačným případem je tzv. locked-in syndrom. Zcela ochrnutý pacient (používá setaké termín pentaplegie) není schopen mluvit, ale přitom slyší a rozumí, neboťkortikální činnost je zachována. (Pfeiffer, 2007) Důležité je nalézt komunikačnísystém pomocí zachovalých reflexních projevů, např. očima (ano - 1x mrknutívíčky, ne - 2x mrknutí víčky).
Co je ještě dobré vědět o cévní mozkové příhodě?Co je ještě dobré vědět o cévní mozkové příhodě?
Cévní mozková příhoda (CMP) je porucha vznikající následkem akutníporuchy krevního průtoku, kdy dochází k poškození mozkové tkáně.Používají se také názvy: mrtvice, iktus, mozková příhoda nebo mozkovýinfarkt (Hugo, Vokurka et al., 2005). Postihuje stále častěji mladší věkovéskupiny (i mezi 30. - 40. rokem). Příčinou vzniku bývá krvácení,nedostatečné prokrvení nebo nedostatečná průchodnost cév v důsledkukrevní sraženiny (trombus) nebo vmetku (embolie). Mezi symptomy patříhemiparéza (v akutním stádiu hypotonie), poruchy čití, kognitivní poruchy(dezorientace), potíže s viděním atd.Cévní mozková příhoda (CMP) je porucha vznikající následkem akutníporuchy krevního průtoku, kdy dochází k poškození mozkové tkáně.Používají se také názvy: mrtvice, iktus, mozková příhoda nebo mozkovýinfarkt (Hugo, Vokurka et al., 2005). Postihuje stále častěji mladší věkovéskupiny (i mezi 30. - 40. rokem). Příčinou vzniku bývá krvácení,nedostatečné prokrvení nebo nedostatečná průchodnost cév v důsledkukrevní sraženiny (trombus) nebo vmetku (embolie). Mezi symptomy patříhemiparéza (v akutním stádiu hypotonie), poruchy čití, kognitivní poruchy(dezorientace), potíže s viděním atd.
Rehabilitační přístup u CMP je multidisciplinární – v akutním stádiu jezákladem farmakoterapie (např. antikolaguancia proti srážlivosti krve),chirurgická léčba (umělé rozšiřování žilní trubice stenty) a rehabilitačníošetřovatelství (polohování pacienta, monitorování základních životníchfunkcí). Po prodělané CMP (na iktové jednotce) je základem fyzioterapie aergoterapie, důležitou roli může mít také psycholog, logoped, sociálnípracovník či lázeňská léčba. Hlavním cílem rehabilitace je návrat dodomácího prostředí s co největší mírou samostatnosti.Rehabilitační přístup u CMP je multidisciplinární – v akutním stádiu jezákladem farmakoterapie (např. antikolaguancia proti srážlivosti krve),chirurgická léčba (umělé rozšiřování žilní trubice stenty) a rehabilitačníošetřovatelství (polohování pacienta, monitorování základních životníchfunkcí). Po prodělané CMP (na iktové jednotce) je základem fyzioterapie aergoterapie, důležitou roli může mít také psycholog, logoped, sociálnípracovník či lázeňská léčba. Hlavním cílem rehabilitace je návrat dodomácího prostředí s co největší mírou samostatnosti.
Co je ještě dobré vědět o obrnách?Co je ještě dobré vědět o obrnách?
Obrny mohou vzniknout také v důsledku mnohadalších onemocnění, zejména degenerativníchonemocnění CNS (amyotrofická laterálnískleróza, početná skupina progresivníchheredoataxií, Parkinsonova choroba, spinálnímuskulární atrofie), mozkových obrn nebolipoliomyelitid (důsledkem je tzv. chabá obrna),mozkových infekcí (encefalitid) atd.Obrny mohou vzniknout také v důsledku mnohadalších onemocnění, zejména degenerativníchonemocnění CNS (amyotrofická laterálnískleróza, početná skupina progresivníchheredoataxií, Parkinsonova choroba, spinálnímuskulární atrofie), mozkových obrn nebolipoliomyelitid (důsledkem je tzv. chabá obrna),mozkových infekcí (encefalitid) atd.
2. Epilepsie2. Epilepsie
Je to chronické záchvatovité onemocnění CNS.O epilepsii mluvíme tehdy, vyskytují-li sezáchvaty pravidelně. Vágnerová (1999) uvádí,že epilepsie je spojena se změnou v oblastiprožívání, chování a často i poruchamivědomí.Je to chronické záchvatovité onemocnění CNS.O epilepsii mluvíme tehdy, vyskytují-li sezáchvaty pravidelně. Vágnerová (1999) uvádí,že epilepsie je spojena se změnou v oblastiprožívání, chování a často i poruchamivědomí.
Dělení epilepsie podle příčin:Dělení epilepsie podle příčin:
Idiopatická (primární) – chybí organická příčina(geneticky predisponované epilepsie).Idiopatická (primární) – chybí organická příčina(geneticky predisponované epilepsie).
Symptomatická (sekundární) – epilepsie získanáv důsledku úrazů hlavy, mozkových nádorů, infekcí,poruch vývoje mozku v těhotenství (např. v důsledkupožívání alkoholu, otrav, infekcí), poruch prokrvení(např. arterioskleróza, ischémie mozku) atd.Symptomatická (sekundární) – epilepsie získanáv důsledku úrazů hlavy, mozkových nádorů, infekcí,poruch vývoje mozku v těhotenství (např. v důsledkupožívání alkoholu, otrav, infekcí), poruch prokrvení(např. arterioskleróza, ischémie mozku) atd.
Kryptogenní – na jejím vzniku se různou měroupodílejí faktory genetické i vnější.Kryptogenní – na jejím vzniku se různou měroupodílejí faktory genetické i vnější.
O vzniku či o opakování záchvatu rozhoduje:O vzniku či o opakování záchvatu rozhoduje:
epileptické ohnisko je místo v mozku, odkud se šíříparoxysmální aktivita. Může mít podobu jizvy, kterávznikne v důsledku působení škodlivých příčin.epileptické ohnisko je místo v mozku, odkud se šíříparoxysmální aktivita. Může mít podobu jizvy, kterávznikne v důsledku působení škodlivých příčin.
záchvatovitá pohotovost – může vzniknout i vezdravém mozku, ale riziko je větší u patologickýchzměn, např. u DMO nebo po úrazech hlavy, v dětstvía v období dospívání.záchvatovitá pohotovost – může vzniknout i vezdravém mozku, ale riziko je větší u patologickýchzměn, např. u DMO nebo po úrazech hlavy, v dětstvía v období dospívání.
přítomnost spouštějícího podnětu, který záchvatvyvolává, např. silné rytmické zrakové a sluchovépodněty, přerušované světlo, záření z televizníobrazovky, nadměrný hluk, menstruace...přítomnost spouštějícího podnětu, který záchvatvyvolává, např. silné rytmické zrakové a sluchovépodněty, přerušované světlo, záření z televizníobrazovky, nadměrný hluk, menstruace...
Klasifikace epilepsie:Klasifikace epilepsie:
Klasifikací epilepsie je více, zjednodušeně lze epileptické záchvatyrozdělit:Klasifikací epilepsie je více, zjednodušeně lze epileptické záchvatyrozdělit:
Parciální záchvaty – u jednoduchých parciálních záchvatů zůstávázachováno vědomí, epileptická aktivita se nešíří z ložiska dále domozku. Komplexní parciální záchvaty mají různý stupeň poruchyvědomí a výpadku paměti. Projevy podle lokalizace epileptickéholožiska.Parciální záchvaty – u jednoduchých parciálních záchvatů zůstávázachováno vědomí, epileptická aktivita se nešíří z ložiska dále domozku. Komplexní parciální záchvaty mají různý stupeň poruchyvědomí a výpadku paměti. Projevy podle lokalizace epileptickéholožiska.
Generalizované záchvaty – jsou výpadky vědomí, (absence,myoklonické, klonické, tonické, tonicko-klonické a atonickézáchvaty).Generalizované záchvaty – jsou výpadky vědomí, (absence,myoklonické, klonické, tonické, tonicko-klonické a atonickézáchvaty).
Neklasifikovatelné epileptické záchvaty (tato kategorie zahrnujevšechny záchvaty, které nelze klasifikovat kvůli nedostatečnýmnebo neúplným údajům. Zahrnuje také některé záchvaty, které svoupovahou nezapadají do výše uvedených kategorií, což jsou častozáchvaty v kojeneckém věku).Neklasifikovatelné epileptické záchvaty (tato kategorie zahrnujevšechny záchvaty, které nelze klasifikovat kvůli nedostatečnýmnebo neúplným údajům. Zahrnuje také některé záchvaty, které svoupovahou nezapadají do výše uvedených kategorií, což jsou častozáchvaty v kojeneckém věku).
Charakteristika některých záchvatů:Charakteristika některých záchvatů:
Absence charakterizuje náhlá a krátká porucha vědomí (zahledění, prázdnývýraz), trvá několik sekund s rychlým návratem k vědomí. Nemocný sinemusí vůbec uvědomovat, že k něčemu došlo (přítomen pouze krátkývýpadek paměti a přerušení činnosti). Mohou mít vysokou frekvenci (běžněaž několik desítek denně).Absence charakterizuje náhlá a krátká porucha vědomí (zahledění, prázdnývýraz), trvá několik sekund s rychlým návratem k vědomí. Nemocný sinemusí vůbec uvědomovat, že k něčemu došlo (přítomen pouze krátkývýpadek paměti a přerušení činnosti). Mohou mít vysokou frekvenci (běžněaž několik desítek denně).
Tonicko-klonické záchvaty jsou přítomny záškuby (klony), střídající setonus svalů a výpadek vědomí. Trvají několik minut, návrat do běžnéhostavu může trvat minuty až hodiny. Po protahovaných záchvatech následujehluboký spánek. Jde o nejdramatičtější epileptické záchvaty. Předzáchvatem je běžné zakoukání, ztuhnutí těla, výkřik a po něm pád, možnostzmodrání a křeče těla, mohou se objevit sliny s krví a pomočení. Vždypřítomna ztráta vědomí.Tonicko-klonické záchvaty jsou přítomny záškuby (klony), střídající setonus svalů a výpadek vědomí. Trvají několik minut, návrat do běžnéhostavu může trvat minuty až hodiny. Po protahovaných záchvatech následujehluboký spánek. Jde o nejdramatičtější epileptické záchvaty. Předzáchvatem je běžné zakoukání, ztuhnutí těla, výkřik a po něm pád, možnostzmodrání a křeče těla, mohou se objevit sliny s krví a pomočení. Vždypřítomna ztráta vědomí.
Jako status epilepticus se označuje epileptický záchvat jakéhokoli typu,který trvá déle než 20 – 30 minut či o sérii záchvatů obdobného trvání,mezi kterými se pacient neprobírá k plnému vědomí. Je to stav závažnýzejména u stavů celkových křečí spojených s dosti vysokou úmrtností (5 –15%).Jako status epilepticus se označuje epileptický záchvat jakéhokoli typu,který trvá déle než 20 – 30 minut či o sérii záchvatů obdobného trvání,mezi kterými se pacient neprobírá k plnému vědomí. Je to stav závažnýzejména u stavů celkových křečí spojených s dosti vysokou úmrtností (5 –15%).
Možností terapie epilepsie:Možností terapie epilepsie:
Medikamentózní léčba (antiepileptika) – u 50 % eliminuje záchvaty a u 25% snižuje frekvenci jejich výskytu.Medikamentózní léčba (antiepileptika) – u 50 % eliminuje záchvaty a u 25% snižuje frekvenci jejich výskytu.
Úprava jídelníčku – žádný alkohol, drogy, omezit kávu, čokoládu a veškerélátky, které výrazně stimulují mozkovou aktivitu.Úprava jídelníčku – žádný alkohol, drogy, omezit kávu, čokoládu a veškerélátky, které výrazně stimulují mozkovou aktivitu.
Celková úprava životosprávy – vyhýbání se podnětům a situacím, kterémohou vyvolat epileptický záchvat, snížit působení stresorů, pravidelnýspánek.Celková úprava životosprávy – vyhýbání se podnětům a situacím, kterémohou vyvolat epileptický záchvat, snížit působení stresorů, pravidelnýspánek.
Stimulátor na nervus vagus (provádí se asi u 10 % pacientů).Stimulátor na nervus vagus (provádí se asi u 10 % pacientů).
Epileptochirurgické zákroky – provádí se především ufarmakorezistentních pacientů, např. odstranění epileptického ložiska (uparciální epilepsie), protětí corpus callosum (u generalizovaných záchvatů).Epileptochirurgické zákroky – provádí se především ufarmakorezistentních pacientů, např. odstranění epileptického ložiska (uparciální epilepsie), protětí corpus callosum (u generalizovaných záchvatů).
V mnoha případech je důležitá psychologická podpora. Samotná nejistota,kde a kdy vznikne další záchvat, může vyvolávat velkou úzkost. Omezeníaktivit navíc může mít výrazně frustrující dopad na člověka s epilepsií.V mnoha případech je důležitá psychologická podpora. Samotná nejistota,kde a kdy vznikne další záchvat, může vyvolávat velkou úzkost. Omezeníaktivit navíc může mít výrazně frustrující dopad na člověka s epilepsií.
Kompenzovaná a dekompenzovaná epilepsie:Kompenzovaná a dekompenzovaná epilepsie:
Kompenzovaná epilepsie: epilepsii se daří zvládnout běžnýmiprostředky (antiepileptika + životospráva) a nevyskytují se dalšízáchvaty.Kompenzovaná epilepsie: epilepsii se daří zvládnout běžnýmiprostředky (antiepileptika + životospráva) a nevyskytují se dalšízáchvaty.
Mezi možné důsledky dekompenzované epilepsie patří:Mezi možné důsledky dekompenzované epilepsie patří:
zvyšování frekvence záchvatů a zhoršování jejich průběhu;zvyšování frekvence záchvatů a zhoršování jejich průběhu;
zhoršení kognitivního a psychického stavu (až do pásma hlubokémentální retardace);zhoršení kognitivního a psychického stavu (až do pásma hlubokémentální retardace);
nežádoucí účinky farmakoterapie – poruchy krvetvorby,osteoporóza, deprese, poruchy spánku, paměti a útlum kognice…;nežádoucí účinky farmakoterapie – poruchy krvetvorby,osteoporóza, deprese, poruchy spánku, paměti a útlum kognice…;
úmrtnost – až devítinásobně vyšší než u kompenzovaných epilepsií,udává se také podíl Syndromu náhlého nevysvětlitelného úmrtí upacientů s epilepsií (jedná se o náhlé nevysvětlitelné úmrtí pacientas epilepsií, pro které nebyla zjištěna příčina ani důkladnýmvyšetřením post mortem).úmrtnost – až devítinásobně vyšší než u kompenzovaných epilepsií,udává se také podíl Syndromu náhlého nevysvětlitelného úmrtí upacientů s epilepsií (jedná se o náhlé nevysvětlitelné úmrtí pacientas epilepsií, pro které nebyla zjištěna příčina ani důkladnýmvyšetřením post mortem).
Jak se epilepsie projevuje v běžném životě?Jak se epilepsie projevuje v běžném životě?
Omezující vliv na řadu životních aktivit (životospráva, abstinence, dlouhodobáfarmakoterapie, pracovní omezení, zákaz řízení motorových vozidel, nevhodnápráce na slunci bez pokrývky hlavy apod.).Omezující vliv na řadu životních aktivit (životospráva, abstinence, dlouhodobáfarmakoterapie, pracovní omezení, zákaz řízení motorových vozidel, nevhodnápráce na slunci bez pokrývky hlavy apod.).
Strach z pohybu v různých situacích (přecházení křižovatky, vyvýšených míst,koupání…).Strach z pohybu v různých situacích (přecházení křižovatky, vyvýšených míst,koupání…).
Nutná úprava bytu, aby se předešlo rizikům zranění, např. nábytek bez ostrýchhran, chrániče na topení a ostrých plochách, sprchový kout místo vany (nebezpečíutonutí při záchvatu), co nejmenší horké plochy v kuchyni apod. (Pfeiffer, 2007).Nutná úprava bytu, aby se předešlo rizikům zranění, např. nábytek bez ostrýchhran, chrániče na topení a ostrých plochách, sprchový kout místo vany (nebezpečíutonutí při záchvatu), co nejmenší horké plochy v kuchyni apod. (Pfeiffer, 2007).
Možné potíže při navazování partnerských vztahů (strach z dědičného zatížení,potíže při partnerském soužití).Možné potíže při navazování partnerských vztahů (strach z dědičného zatížení,potíže při partnerském soužití).
Společenský stres (xenofobní postoje společnosti, sociální důsledky – nemocnýmněkdy bývají přisuzovány negativní vlastnosti, laické reakce mohou u nemocnéhovyvolávat neurotické projevy, pocity nejistoty a méněcennosti.Společenský stres (xenofobní postoje společnosti, sociální důsledky – nemocnýmněkdy bývají přisuzovány negativní vlastnosti, laické reakce mohou u nemocnéhovyvolávat neurotické projevy, pocity nejistoty a méněcennosti.
Změny na kognitivní úrovni (změny aktivační úrovně, snížení inteligence,ulpívavou), emocionální úrovni (sklon potlačovat emocionální projevy, sklonk depresím, impulzivita a labilita, zvýšená dráždivost), únava nebo ospalost(Koluchová, 1989, Vágnerová, 1999).Změny na kognitivní úrovni (změny aktivační úrovně, snížení inteligence,ulpívavou), emocionální úrovni (sklon potlačovat emocionální projevy, sklonk depresím, impulzivita a labilita, zvýšená dráždivost), únava nebo ospalost(Koluchová, 1989, Vágnerová, 1999).
Ošetření epileptického záchvatuOšetření epileptického záchvatu
Různé typy epilepsie vyžadují odlišný přístup personálu pro ošetření potenciálního záchvatu.Různé typy epilepsie vyžadují odlišný přístup personálu pro ošetření potenciálního záchvatu.
Absence často proběhnou bez povšimnutí okolí (ani učitelé si toho často nevšimnou, ovšem někdynapomínají a trestají žáka za to, že nedává pozor). Nebezpečí je pouze v případě aktivit, kdechvilková nepozornost může ohrozit člověka s epilepsií nebo druhé. Ve škole se to týkápředevším tělesné výchovy a pracovního vyučování.Absence často proběhnou bez povšimnutí okolí (ani učitelé si toho často nevšimnou, ovšem někdynapomínají a trestají žáka za to, že nedává pozor). Nebezpečí je pouze v případě aktivit, kdechvilková nepozornost může ohrozit člověka s epilepsií nebo druhé. Ve škole se to týkápředevším tělesné výchovy a pracovního vyučování.
Tonicko-klonické záchvaty:Tonicko-klonické záchvaty:
odstranit ostré předměty z okolí (nebo pokusit se přesunout pacienta od ostrých hran),můžeme dát něco měkkého pod hlavu (ručník, mikinu, svetr) a pokud záchvat probíhá natvrdé ploše (beton), můžeme se dotyčného pokusit přesunout např. na trávník;odstranit ostré předměty z okolí (nebo pokusit se přesunout pacienta od ostrých hran),můžeme dát něco měkkého pod hlavu (ručník, mikinu, svetr) a pokud záchvat probíhá natvrdé ploše (beton), můžeme se dotyčného pokusit přesunout např. na trávník;
měříme čas – pokud záchvat trvá déle než pět minut nebo přechází jeden záchvat v druhý, jenutné zavolat záchrannou službu (riziko přechodu v status epilepticus);měříme čas – pokud záchvat trvá déle než pět minut nebo přechází jeden záchvat v druhý, jenutné zavolat záchrannou službu (riziko přechodu v status epilepticus);
po odeznění křečí zaujmout stabilizovanou polohu – člověk po záchvatu musí být v klidu(může spát, je dezorientovaný), ale ne bez úplného dohledu (kontrolujeme, zda se nevracídalší záchvat),po odeznění křečí zaujmout stabilizovanou polohu – člověk po záchvatu musí být v klidu(může spát, je dezorientovaný), ale ne bez úplného dohledu (kontrolujeme, zda se nevracídalší záchvat),
během záchvatu nesmíme nic vkládat do úst (lžíce, léky apod.). Ačkoliv jsou rozporuplnénázory na to, zda člověk v záchvatu může polknout jazyk, často jej rozkouše a toto rizikozvětšuje přítomnost jakéhokoliv předmětu v ústech. Na člověka si při záchvatu (navzdorydřívějším praktikám) neleháme a nesnažíme se násilím zabránit křečím.během záchvatu nesmíme nic vkládat do úst (lžíce, léky apod.). Ačkoliv jsou rozporuplnénázory na to, zda člověk v záchvatu může polknout jazyk, často jej rozkouše a toto rizikozvětšuje přítomnost jakéhokoliv předmětu v ústech. Na člověka si při záchvatu (navzdorydřívějším praktikám) neleháme a nesnažíme se násilím zabránit křečím.
Někdy se rozvíjející se záchvat ohlašuje tzv. aurou. Je to několik sekund trvající zvláštní pocit,vyskytující se asi v 10 % případů před začátkem záchvatu (parestesie, brnění prstů, zrakovénebo sluchové halucinace, pocity strachu…). Člověk nemocný epilepsií se může naučit dlespecifických příznaků aury rozpoznat začátek epileptického záchvatu, což může usnadnitzvládnutí jeho průběhu.Někdy se rozvíjející se záchvat ohlašuje tzv. aurou. Je to několik sekund trvající zvláštní pocit,vyskytující se asi v 10 % případů před začátkem záchvatu (parestesie, brnění prstů, zrakovénebo sluchové halucinace, pocity strachu…). Člověk nemocný epilepsií se může naučit dlespecifických příznaků aury rozpoznat začátek epileptického záchvatu, což může usnadnitzvládnutí jeho průběhu.
3. Další onemocnění a postižení3. Další onemocnění a postižení
Alespoň stručnou charakteristiku si uvedeme u několika dalších častých skupinonemocnění nebo postižení:Alespoň stručnou charakteristiku si uvedeme u několika dalších častých skupinonemocnění nebo postižení:
Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS)Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS)
Vrozené vývojové vady (VVV)Vrozené vývojové vady (VVV)
AmputaceAmputace
Vadné držení těla (skoliózy)Vadné držení těla (skoliózy)
Zánětlivá onemocnění (revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc)Zánětlivá onemocnění (revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc)
Perthesova chorobaPerthesova choroba
Poruchy růstuPoruchy růstu
OsteoporózaOsteoporóza
Poruchy nervosvalové ploténky (mysthenie, myotonie)Poruchy nervosvalové ploténky (mysthenie, myotonie)
Progresivní svalová dystrofieProgresivní svalová dystrofie
AlergieAlergie
AstmaAstma
DiabetesDiabetes
3.1 Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS)3.1 Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS)
RS je autoimunitní neurologické onemocnění, které ničíochranný obal některých nervových vláken tzv. myelin (myelinse může v závislosti na progresi záchvatů regenerovat, přestozůstávají trvale poškozená místa nazývané plaky). Pokud jevlákno obnažené, přenos informací se zpomaluje (Havrdová,2009). RS postihuje oblasti zodpovědné za čití (poruchavidění, porucha kožního čití, poruchy sfinxterů), pohyb akoordinaci (Havrdová, 2009). Pro RS je typické střídáníobdobí záchvatů (ataků) a období zdánlivého klidu.RS je autoimunitní neurologické onemocnění, které ničíochranný obal některých nervových vláken tzv. myelin (myelinse může v závislosti na progresi záchvatů regenerovat, přestozůstávají trvale poškozená místa nazývané plaky). Pokud jevlákno obnažené, přenos informací se zpomaluje (Havrdová,2009). RS postihuje oblasti zodpovědné za čití (poruchavidění, porucha kožního čití, poruchy sfinxterů), pohyb akoordinaci (Havrdová, 2009). Pro RS je typické střídáníobdobí záchvatů (ataků) a období zdánlivého klidu.
Průběh či intenzita jednotlivých záchvatů je individuální (odpozvolného průběhu po rychle progredující průběh s rychlýmnástupem invalidity). K terapii patří úprava stravy,fyzioterapie, psychoterapie a využívání kompenzačníchpomůcek.Průběh či intenzita jednotlivých záchvatů je individuální (odpozvolného průběhu po rychle progredující průběh s rychlýmnástupem invalidity). K terapii patří úprava stravy,fyzioterapie, psychoterapie a využívání kompenzačníchpomůcek.
3.2 Vrozené vývojové vady (VVV)3.2 Vrozené vývojové vady (VVV)
VVV vznikají během prenatálního vývoje. Mluví se o nich jako omalformacích (zatímco pojem deformace vyjadřuje získanou anomálii,např. skoliózu). Nebezpečné faktory jsou genetické faktory a faktoryprostředí, tzv. teratogeny (např. léky Contergaan, Thallidomid).Rozlišujeme VVV :VVV vznikají během prenatálního vývoje. Mluví se o nich jako omalformacích (zatímco pojem deformace vyjadřuje získanou anomálii,např. skoliózu). Nebezpečné faktory jsou genetické faktory a faktoryprostředí, tzv. teratogeny (např. léky Contergaan, Thallidomid).Rozlišujeme VVV :
Končetin - amélie (vrozené úplné nevyvinutí končetiny) a meromelie(částečný defekt končetin – příkladem je fokomelie). K vadám ruky patřírozštěp ruky, syndaktylie (srůsty prstů), polydaktylie (zmnožení prstů),nadměrný nebo minimální růst prstů atd.Končetin - amélie (vrozené úplné nevyvinutí končetiny) a meromelie(částečný defekt končetin – příkladem je fokomelie). K vadám ruky patřírozštěp ruky, syndaktylie (srůsty prstů), polydaktylie (zmnožení prstů),nadměrný nebo minimální růst prstů atd.
Dolních končetin – luxace (vykloubení kyčelní hlavice), subluxace(částečné vykloubení) nebo nevyvinutí (dysplázie) kyčelního kloubu. Kvadám nohy patří pes equinus a pes equinovarus (jsou také u DMO – tamjsou ale způsobené růstovými deformacemi, nikoliv vrozeným postižením).Dolních končetin – luxace (vykloubení kyčelní hlavice), subluxace(částečné vykloubení) nebo nevyvinutí (dysplázie) kyčelního kloubu. Kvadám nohy patří pes equinus a pes equinovarus (jsou také u DMO – tamjsou ale způsobené růstovými deformacemi, nikoliv vrozeným postižením).
Páteře, kde vznikají rozštěpy (spina bifida). Ty mohou být skryté nebootevřené.Páteře, kde vznikají rozštěpy (spina bifida). Ty mohou být skryté nebootevřené.
Hlavy, např. hydrocefalus, mikrocefalus, rozštěpy patra.Hlavy, např. hydrocefalus, mikrocefalus, rozštěpy patra.
Ukázka fokomelie na HKUkázka fokomelie na HK
Nick Vujicic- známá osobnost s amélií HK(na pravé DK je vidět fokomelie)Nick Vujicic- známá osobnost s amélií HK(na pravé DK je vidět fokomelie)
VVV nohy:VVV nohy:
Pes equinovarusPes equinovarus
Pes equinusPes equinus
Spina bifidaSpina bifida
HydrocefalusHydrocefalus
Rozdíl ve výhřezu míchy umeningokély a meningomyelokély:Rozdíl ve výhřezu míchy umeningokély a meningomyelokély:
3.3 Amputace3.3 Amputace
Amputace je umělé odnětí končetiny nebo její části od trupu. Příčinyamputace mohou být:Amputace je umělé odnětí končetiny nebo její části od trupu. Příčinyamputace mohou být:
traumatické (následek úrazu),traumatické (následek úrazu),
chirurgické, které jsou prováděny v důsledku nádorů, těžkých infekcí,gangrén končetin, ireverzibilního poškození velkých cév,nerekonstruovatelné poranění kostí, šlach, nervů, rozsáhlých nekróz tkání,po těžkých popáleninách a omrzlinách.chirurgické, které jsou prováděny v důsledku nádorů, těžkých infekcí,gangrén končetin, ireverzibilního poškození velkých cév,nerekonstruovatelné poranění kostí, šlach, nervů, rozsáhlých nekróz tkání,po těžkých popáleninách a omrzlinách.
Amputace se provádějí také u vrozenýchvývojových vad v případě, žemalformovaná končetina handicapujevzhledem a nesplňuje svou funkci.Amputace se provádějí také u vrozenýchvývojových vad v případě, žemalformovaná končetina handicapujevzhledem a nesplňuje svou funkci.
Myoelektrická protéza:Myoelektrická protéza:
Rehabilitace pacientů s VVV a amputacemi:Rehabilitace pacientů s VVV a amputacemi:
Na rehabilitaci se podílí:Na rehabilitaci se podílí:
chirurg nebo traumatolog (např. u rozštěpů se provádí operativní uzavření páteře, u amputacípříprava pahýlu na protézování),chirurg nebo traumatolog (např. u rozštěpů se provádí operativní uzavření páteře, u amputacípříprava pahýlu na protézování),
protetik (připravuje protézy a různé rehabilitační pomůcky),protetik (připravuje protézy a různé rehabilitační pomůcky),
fyzioterapeut – podporuje funkce postiženýchčástí těla cvičením,fyzioterapeut – podporuje funkce postiženýchčástí těla cvičením,
ergoterapeut – navrhuje úpravy prostředí a nacvičuje s klientem běžné denní aktivity,ergoterapeut – navrhuje úpravy prostředí a nacvičuje s klientem běžné denní aktivity,
logoped – u rozštěpů patra,logoped – u rozštěpů patra,
speciální pedagog – nácvik používání kompenzačních pomůcek, nácvik různých činností...speciální pedagog – nácvik používání kompenzačních pomůcek, nácvik různých činností...
Dnešní protézy mohou kompenzovat mnoho funkcí horních i dolních končetin. Za nejdokonalejšíformu funkční náhrady ztracené končetiny se považuje tzv. myoelektrická protéza.(Jonášková, in Müller, 2001) Velké procento pacientů však z různých důvodů kompenzujechybějící tělesné funkce prostřednictvím úst, nohou a speciálních pomůcek. K těmto důvodůmpatří psychické nepřijetí protéz, menší rychlost při provádění aktivity protézou, necitlivostprotézy (ve srovnání s pahýlem končetiny), nemožnost protézování (u některých typůamputací) apod. U dětí je možné protézovat končetinu obvykle nejdříve ve věku tří let.Dnešní protézy mohou kompenzovat mnoho funkcí horních i dolních končetin. Za nejdokonalejšíformu funkční náhrady ztracené končetiny se považuje tzv. myoelektrická protéza.(Jonášková, in Müller, 2001) Velké procento pacientů však z různých důvodů kompenzujechybějící tělesné funkce prostřednictvím úst, nohou a speciálních pomůcek. K těmto důvodůmpatří psychické nepřijetí protéz, menší rychlost při provádění aktivity protézou, necitlivostprotézy (ve srovnání s pahýlem končetiny), nemožnost protézování (u některých typůamputací) apod. U dětí je možné protézovat končetinu obvykle nejdříve ve věku tří let.
U osob s amputacemi i mnohými VVV je významná také psychologická rovina postižení, která seprojevuje v narušení estetického vzhledu. Tzv. estetický handicap může být značnoupřekážkou narušující komunikaci, a to nejen ze strany člověka s postižením (ti jsou na toobvykle zvyklí), ale především ze strany intaktní populace. Je to vzhled člověka, nikoliv jehoosobnost, která přitahuje pozornost okolí a vyvolává u mnoha lidí směs nepříjemných pocitů(soucit, lítost, ale také odpor nebo úzkost).U osob s amputacemi i mnohými VVV je významná také psychologická rovina postižení, která seprojevuje v narušení estetického vzhledu. Tzv. estetický handicap může být značnoupřekážkou narušující komunikaci, a to nejen ze strany člověka s postižením (ti jsou na toobvykle zvyklí), ale především ze strany intaktní populace. Je to vzhled člověka, nikoliv jehoosobnost, která přitahuje pozornost okolí a vyvolává u mnoha lidí směs nepříjemných pocitů(soucit, lítost, ale také odpor nebo úzkost).
Konstrukce myoelektrické protézyKonstrukce myoelektrické protézy
Pomůcka pro navlékání ponožekPomůcka pro navlékání ponožek
3.4 Vadné držení těla (skolióza)3.4 Vadné držení těla (skolióza)
Vadné držení těla se podle roviny zakřivení páteře dělí na hyperlordózu (zvětšenákrční lordóza), bederní lordózu, plochá záda, hyperkyfózu (kulatá záda) a gibbus(hrb). Nejčastější vadou je skolióza – boční vychýlení páteře.Vadné držení těla se podle roviny zakřivení páteře dělí na hyperlordózu (zvětšenákrční lordóza), bederní lordózu, plochá záda, hyperkyfózu (kulatá záda) a gibbus(hrb). Nejčastější vadou je skolióza – boční vychýlení páteře.
Příčiny mohou být:Příčiny mohou být:
vnitřní, fyziologické (např. růstové, dědičné vlivy, konstituce, výživa,nerovnoměrnost ve vývoji a růstu dítěte)vnitřní, fyziologické (např. růstové, dědičné vlivy, konstituce, výživa,nerovnoměrnost ve vývoji a růstu dítěte)
vnější (např. nedostatek pohybu, předčasné posazování kojence, dlouhotrvajícísedavá poloha, obezita, jednostranný pohyb, předčasná sportovní specializace,spaní na měkkém lůžku s vysokým podhlavníkem, nesprávná výška nábytkuneodpovídající proporcím dítěte).vnější (např. nedostatek pohybu, předčasné posazování kojence, dlouhotrvajícísedavá poloha, obezita, jednostranný pohyb, předčasná sportovní specializace,spaní na měkkém lůžku s vysokým podhlavníkem, nesprávná výška nábytkuneodpovídající proporcím dítěte).
Se skoliózami se setkáváme u řady onemocnění, kdy je oslabené svalstvo páteře neboopěrný systém (DMO, myopatie, osteoporóza). Idiopatická skolióza má neznámoupříčinu – pokud vzniká v dětství, je těžce mrzačící (až letální následky).Se skoliózami se setkáváme u řady onemocnění, kdy je oslabené svalstvo páteře neboopěrný systém (DMO, myopatie, osteoporóza). Idiopatická skolióza má neznámoupříčinu – pokud vzniká v dětství, je těžce mrzačící (až letální následky).
Při léčbě se dle závažnosti uplatňuje fyzioterapie, nošení korzetu a chirurgická operace.Při léčbě se dle závažnosti uplatňuje fyzioterapie, nošení korzetu a chirurgická operace.
Cvičení při skolióze:Cvičení při skolióze:
Tzv. S skolióza (zřídkase vyskytuje skolióza spouze jednímobloukem, tzv. Cskolióza)Tzv. S skolióza (zřídkase vyskytuje skolióza spouze jednímobloukem, tzv. Cskolióza)
3.5 Zánětlivá onemocnění3.5 Zánětlivá onemocnění
Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů. Imunitní systémreaguje proti tkáním vlastního těla, vyvolává v nich chronicky probíhajícízánět kloubů a jejich následné poškozování. Napadnout však může i jinéorgány, kromě pohyblivosti ovlivňuje i délku života. K terapii se využíváfarmakoterapie, fyzioterapie, radikální (operativní) léčba a lázeňské pobyty.Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů. Imunitní systémreaguje proti tkáním vlastního těla, vyvolává v nich chronicky probíhajícízánět kloubů a jejich následné poškozování. Napadnout však může i jinéorgány, kromě pohyblivosti ovlivňuje i délku života. K terapii se využíváfarmakoterapie, fyzioterapie, radikální (operativní) léčba a lázeňské pobyty.
Bechtěrevova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění, které postihujezejména páteřní obratle a pánevní kloub. Typickým příznakem je chronickábolest a ztuhlost v dolní části páteře (v místě kloubního spojení kostikřížové a pánevní). U části pacientů může nemoc progredovat až doúplného znehybnění páteře. K terapii se využívá farmakoterapie afyzioterapie. Provádí se také masáže, dechová cvičení, vhodné jerehabilitační plavání.Bechtěrevova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění, které postihujezejména páteřní obratle a pánevní kloub. Typickým příznakem je chronickábolest a ztuhlost v dolní části páteře (v místě kloubního spojení kostikřížové a pánevní). U části pacientů může nemoc progredovat až doúplného znehybnění páteře. K terapii se využívá farmakoterapie afyzioterapie. Provádí se také masáže, dechová cvičení, vhodné jerehabilitační plavání.
3.6 Perthesova choroba3.6 Perthesova choroba
Perthesova choroba je deformace kyčelní kosti s příznivou prognózou.V určitém stádiu vývoje (5-7 let) se zastaví růstový vývoj jádrové hlavice azačne se tříštit do několika oddělených ostrůvků. Kostěná tkáň epifýzy sepak střídá s tkání neosifikovanou. Hlavice postižená fragmentacíosifikačního jádra ztrácí odolnost a tlakem způsobeným zatěžováním přichůzi se deformuje do stran.Perthesova choroba je deformace kyčelní kosti s příznivou prognózou.V určitém stádiu vývoje (5-7 let) se zastaví růstový vývoj jádrové hlavice azačne se tříštit do několika oddělených ostrůvků. Kostěná tkáň epifýzy sepak střídá s tkání neosifikovanou. Hlavice postižená fragmentacíosifikačního jádra ztrácí odolnost a tlakem způsobeným zatěžováním přichůzi se deformuje do stran.
Léčba onemocnění trvá jeden až dva roky. Dítě nesmí zatěžovat postiženoukončetinu (klid dítěte na lůžku, odlehčování postižené končetiny při chůzi).Léčba onemocnění trvá jeden až dva roky. Dítě nesmí zatěžovat postiženoukončetinu (klid dítěte na lůžku, odlehčování postižené končetiny při chůzi).
3.7 Poruchy růstu a osteoporóza3.7 Poruchy růstu a osteoporóza
Mezi poruchy růstu patří:Mezi poruchy růstu patří:
Akromegalie – zvětšují se pouze okrajové části těla, tedy ruce, chodidla,obličej atd.Akromegalie – zvětšují se pouze okrajové části těla, tedy ruce, chodidla,obličej atd.
Gigantismus – nadměrný vzrůst.Gigantismus – nadměrný vzrůst.
Nanismus – růstová retardace, z uvedených poruch růstu nejvícekomplikuje praktický život. Lidé s nanismem využívají různé kompenzačnípomůcky, např. pomůcky pro lokomoci (berle, elektrické vozíky),podavače předmětů apod.Nanismus – růstová retardace, z uvedených poruch růstu nejvícekomplikuje praktický život. Lidé s nanismem využívají různé kompenzačnípomůcky, např. pomůcky pro lokomoci (berle, elektrické vozíky),podavače předmětů apod.
Achondrodysplázie (dysproporciální trpaslictví) je nejčastější kostnídysplázie (nedokonalé vyvinutí kostní tkáně), jehož důsledkem je malývzrůst.Achondrodysplázie (dysproporciální trpaslictví) je nejčastější kostnídysplázie (nedokonalé vyvinutí kostní tkáně), jehož důsledkem je malývzrůst.
Osteoporóza je metabolická kostní choroba, která se projevuje řídnutím kostnítkáně (kosti se stávají křehčími). Musíme dbát na prevenci zlomeniny.Nedoporučují se např. cviky s doskokem a míčové hry, naopak jsou vhodnásilová cvičení.Osteoporóza je metabolická kostní choroba, která se projevuje řídnutím kostnítkáně (kosti se stávají křehčími). Musíme dbát na prevenci zlomeniny.Nedoporučují se např. cviky s doskokem a míčové hry, naopak jsou vhodnásilová cvičení.
Akromegalie (první dvě fotky)Akromegalie (první dvě fotky)
AchondroplázieAchondroplázie
3.8 Poruchy nervosvalové ploténky3.8 Poruchy nervosvalové ploténky
Převod impulsu na nervosvalové ploténce mezi nervem asvalovým vláknem se uskutečňuje pomocí několika mediátorů(nejznámější acetylcholin). Je-li jejich rovnováha narušena,vzniká myastenie nebo myotonie.Převod impulsu na nervosvalové ploténce mezi nervem asvalovým vláknem se uskutečňuje pomocí několika mediátorů(nejznámější acetylcholin). Je-li jejich rovnováha narušena,vzniká myastenie nebo myotonie.
Myastenie se projevuje zvýšenou svalovou únavou,způsobenou nedostatkem acetylcholinu na ploténce. Prvnípohyb je proveden s normální svalovou silou, které s dalšímipohyby postupně ubývá.Myastenie se projevuje zvýšenou svalovou únavou,způsobenou nedostatkem acetylcholinu na ploténce. Prvnípohyb je proveden s normální svalovou silou, které s dalšímipohyby postupně ubývá.
Při myotonii je acetylcholinu na ploténce příliš mnoho, takžedekontrakce je zpomalena. Na rozdíl od myastenie seopakováním pohybu výkon zlepšuje. Nemocný nemůže rychleotevřít oči, vykročit, pomalu mluví.Při myotonii je acetylcholinu na ploténce příliš mnoho, takžedekontrakce je zpomalena. Na rozdíl od myastenie seopakováním pohybu výkon zlepšuje. Nemocný nemůže rychleotevřít oči, vykročit, pomalu mluví.
3.9 Progresivní svalová dystrofie3.9 Progresivní svalová dystrofie
Progresivní svalová dystrofie patří do skupiny svalových onemocnění, tzv. myopatií(ne všechny myopatie jsou však progresivní). Jedná se o geneticky podmíněnouskupinu nemocí projevující se zpravidla svalovou slabostí a atrofií, přičemž průběhnemoci je u každého jedince různorodý. Nejzávažnější je Düchennova forma,která postihuje pouze chlapce a končí letálně. Pacienti umírají přibližně ve věku 30.let na zástavu dýchání. Méně závažnější formou (s pomalejším průběhem) jeBeckerova forma.Progresivní svalová dystrofie patří do skupiny svalových onemocnění, tzv. myopatií(ne všechny myopatie jsou však progresivní). Jedná se o geneticky podmíněnouskupinu nemocí projevující se zpravidla svalovou slabostí a atrofií, přičemž průběhnemoci je u každého jedince různorodý. Nejzávažnější je Düchennova forma,která postihuje pouze chlapce a končí letálně. Pacienti umírají přibližně ve věku 30.let na zástavu dýchání. Méně závažnější formou (s pomalejším průběhem) jeBeckerova forma.
Pomůcka pro respiraci:Pomůcka pro respiraci:
3.10 Alergie3.10 Alergie
Alergie patří do oblasti autoimunitních onemocnění, u kterých je narušena tolerancecizorodých neškodných látek z okolního prostředí – organismus se k alergenuchová jako k látce, která je pro tělo škodlivá.Alergie patří do oblasti autoimunitních onemocnění, u kterých je narušena tolerancecizorodých neškodných látek z okolního prostředí – organismus se k alergenuchová jako k látce, která je pro tělo škodlivá.
Mezi nejčastější alergeny patří pyl, prach, peří, zvířecí srst, roztoči, bodnutí včelímjedem, chemikálie v pracích a čistících prostředcích, v potravinách či kosmetice,léky a potraviny (nejčastější potravinové alergie jsou na mléko, pšenici, sóju,vajíčka, jahody, rajčata, citrusové plody). (Bystroň, 1997)Mezi nejčastější alergeny patří pyl, prach, peří, zvířecí srst, roztoči, bodnutí včelímjedem, chemikálie v pracích a čistících prostředcích, v potravinách či kosmetice,léky a potraviny (nejčastější potravinové alergie jsou na mléko, pšenici, sóju,vajíčka, jahody, rajčata, citrusové plody). (Bystroň, 1997)
Možné alergické reakce představují dýchací potíže, ucpaný nos, kýchání, svěděníočí a pokožky, slzení, zánět sliznice nosu, očí a dýchacích cest, kožní vyrážka,bolesti hlavy, průjmy, zvracení, bolesti břicha, horečka, únava. Může se jednatnapř. o alergickou rýmu, kožní alergie nebo víceorgánové alergie.Možné alergické reakce představují dýchací potíže, ucpaný nos, kýchání, svěděníočí a pokožky, slzení, zánět sliznice nosu, očí a dýchacích cest, kožní vyrážka,bolesti hlavy, průjmy, zvracení, bolesti břicha, horečka, únava. Může se jednatnapř. o alergickou rýmu, kožní alergie nebo víceorgánové alergie.
Komplikacemi alergie mohou být dušnost, astma nebo atopické kožní projevy.Nejzávažnější komplikací alergie je tzv. anafylaktický šok – život ohrožujícíalergická reakce (vzniká otok na mozku, který ohrožuje zkladní životní funkce) .Poznáme jej podle následujících příznaků: zrychlené dýchání a tep, výraznábledost, opocená, vlhká pokožka, dušnost, zvracení, ztráta vědomí. Anafylaktickýšok může být vyvolán nejrůznějšími alergeny. Je nezbytné přivolat okamžitězáchrannou službu a poskytnout první pomoc. (Špičák, 1994)Komplikacemi alergie mohou být dušnost, astma nebo atopické kožní projevy.Nejzávažnější komplikací alergie je tzv. anafylaktický šok – život ohrožujícíalergická reakce (vzniká otok na mozku, který ohrožuje zkladní životní funkce) .Poznáme jej podle následujících příznaků: zrychlené dýchání a tep, výraznábledost, opocená, vlhká pokožka, dušnost, zvracení, ztráta vědomí. Anafylaktickýšok může být vyvolán nejrůznějšími alergeny. Je nezbytné přivolat okamžitězáchrannou službu a poskytnout první pomoc. (Špičák, 1994)
Léčbu alergií můžeme rozdělit na kauzální a symptomatickou.Léčbu alergií můžeme rozdělit na kauzální a symptomatickou.
Ke kauzální léčbě, jejímž cílem je předejít alergickým projevům, patří:Ke kauzální léčbě, jejímž cílem je předejít alergickým projevům, patří:
desenzibilizace (pravidelná aplikace malého množství alergenu do krvemimo alergickou sezónu);desenzibilizace (pravidelná aplikace malého množství alergenu do krvemimo alergickou sezónu);
vyhnutí se kontaktu s alergenem;vyhnutí se kontaktu s alergenem;
úprava denního režimu;úprava denního režimu;
lázeňská léčba a klimatoterapie (přímořské léčebné pobyty, speleoterapie);lázeňská léčba a klimatoterapie (přímořské léčebné pobyty, speleoterapie);
psychoterapie;psychoterapie;
v mnoha případech významně pomáhají různé metody alternativní léčby,např. akupunktura, akupresura, jóga, čínská medicína… (Gamlin, 2003)v mnoha případech významně pomáhají různé metody alternativní léčby,např. akupunktura, akupresura, jóga, čínská medicína… (Gamlin, 2003)
Symptomatická léčba má za úkol potlačit alergickou reakci a spočívá v léčběfarmaky (antihistaminika). U některých alergiků je žádoucí minimalizovatpobyty venku během alergické sezóny a vyhýbat se prostředí s příslušnýmalergenem (např. prašné prostředí u dětí alergických na prach).Symptomatická léčba má za úkol potlačit alergickou reakci a spočívá v léčběfarmaky (antihistaminika). U některých alergiků je žádoucí minimalizovatpobyty venku během alergické sezóny a vyhýbat se prostředí s příslušnýmalergenem (např. prašné prostředí u dětí alergických na prach).
Sekundárním důsledkem alergií může být zvýšená unavitelnost (také jakonežádoucí vedlejší účinek některých antihistaminik). V dospělém věkumohou být alergie příčinou různých pracovních omezení (opět v závislostina druhu alergenu).Sekundárním důsledkem alergií může být zvýšená unavitelnost (také jakonežádoucí vedlejší účinek některých antihistaminik). V dospělém věkumohou být alergie příčinou různých pracovních omezení (opět v závislostina druhu alergenu).
3.11 Astma3.11 Astma
Astma lze definovat jako záchvaty dušnosti expiračního typu. Jehohlavním projevem je reverzibilní obstrukce dýchacích cest, tzv.bronchospasmus. Zúžení průdušek (bronchů) je vyvoláno staženímsvalů přítomných v jejich stěně. To má za následek poruchu dýcháníprojevující se nejvíce jako ztížení výdechu. Astmatik proto dýcházrychleně a měkce, lapá po dechu a jeho dech je provázen dlouhýmpískotem.Astma lze definovat jako záchvaty dušnosti expiračního typu. Jehohlavním projevem je reverzibilní obstrukce dýchacích cest, tzv.bronchospasmus. Zúžení průdušek (bronchů) je vyvoláno staženímsvalů přítomných v jejich stěně. To má za následek poruchu dýcháníprojevující se nejvíce jako ztížení výdechu. Astmatik proto dýcházrychleně a měkce, lapá po dechu a jeho dech je provázen dlouhýmpískotem.
Etiologie je polyfaktoriální a kombinuje psychické a somatickéfaktory.Etiologie je polyfaktoriální a kombinuje psychické a somatickéfaktory.
Status asthmaticus je silný astmatický záchvat, při kterém docházík ohrožení života. Mezi jeho typické příznaky patří zpocení,dehydratace, vyčerpání, strach. Chronické astma není tak intenzivní.Status asthmaticus je silný astmatický záchvat, při kterém docházík ohrožení života. Mezi jeho typické příznaky patří zpocení,dehydratace, vyčerpání, strach. Chronické astma není tak intenzivní.
Ošetření astmatického záchvatu:Ošetření astmatického záchvatu:
Aplikace léků – blížící se záchvat obvykle astmatik včas rozpoznásám a aplikuje si léky (aerosolů ve formě sprejů, např. ventolin).Aplikace léků je stěžejní pro zastavení záchvatu.Aplikace léků – blížící se záchvat obvykle astmatik včas rozpoznásám a aplikuje si léky (aerosolů ve formě sprejů, např. ventolin).Aplikace léků je stěžejní pro zastavení záchvatu.
Ortopnoická poloha – astmatika během záchvatu nesmíme nutitlehat, protože v poloze vleže se zhoršuje průchodnost dýchacíchcest. Pro usnadnění dýchání slouží tzv. ortopnoické polohy, kterévětšinou astmatik zaujme zcela spontánně. V sedě může tato polohavypadat takto: sedíme na kraji židle, dlaně se opírají o kolena, hlavaa ramena jsou skrčené a ohnuté dolů.Ortopnoická poloha – astmatika během záchvatu nesmíme nutitlehat, protože v poloze vleže se zhoršuje průchodnost dýchacíchcest. Pro usnadnění dýchání slouží tzv. ortopnoické polohy, kterévětšinou astmatik zaujme zcela spontánně. V sedě může tato polohavypadat takto: sedíme na kraji židle, dlaně se opírají o kolena, hlavaa ramena jsou skrčené a ohnuté dolů.
Měříme čas – pokud záchvat nastupuje velmi rychle nebo přetrváváve stejné intenzitě více než pět minut, doporučuje se volat záchranouslužbu (riziko statu asthmaticu).Měříme čas – pokud záchvat nastupuje velmi rychle nebo přetrváváve stejné intenzitě více než pět minut, doporučuje se volat záchranouslužbu (riziko statu asthmaticu).
Dodání tekutin – při astmatu dochází k silné dehydrataci.Dodání tekutin – při astmatu dochází k silné dehydrataci.
Odpočinek – po záchvatu přichází únava, astmatik může býtvyčerpaný.Odpočinek – po záchvatu přichází únava, astmatik může býtvyčerpaný.
Inhalátory pro aplikaci léků (aerosolů).Inhalátory pro aplikaci léků (aerosolů).
3.12 Diabetes mellitus3.12 Diabetes mellitus
Diabetes mellitus česky cukrovka, zastarale úplavice cukrová se projevujeporuchou metabolismu sacharidů. Rozlišuje se diabetes 1. a 2. typu.Diabetes mellitus česky cukrovka, zastarale úplavice cukrová se projevujeporuchou metabolismu sacharidů. Rozlišuje se diabetes 1. a 2. typu.
Diabetes 1. typu se označuje jako tzv. juvenilní nebo na inzulinu závislýdiabetes mellitus. Diabetes 1. typu vzniká autoimunitním procesem. Bývádiagnostikován teprve v okamžiku, kdy je zničena většina buněk tvořícíchinzulín. Důsledkem je doživotní závislost na inzulínu.Diabetes 1. typu se označuje jako tzv. juvenilní nebo na inzulinu závislýdiabetes mellitus. Diabetes 1. typu vzniká autoimunitním procesem. Bývádiagnostikován teprve v okamžiku, kdy je zničena většina buněk tvořícíchinzulín. Důsledkem je doživotní závislost na inzulínu.
Diabetes 2. typu je nejčastější formou cukrovky, kdy tělo nemocného siceinzulín vytváří, ale nedokáže jej efektivně použít (tzv. inzulinovárezistence). Nemocní diabetem 2. typu (nezávislého na inzulínu) nejsouživotně závislí na podávání inzulinu, ačkoliv často inzulin léčebně užívajíke zlepšení kontroly glykémie.Diabetes 2. typu je nejčastější formou cukrovky, kdy tělo nemocného siceinzulín vytváří, ale nedokáže jej efektivně použít (tzv. inzulinovárezistence). Nemocní diabetem 2. typu (nezávislého na inzulínu) nejsouživotně závislí na podávání inzulinu, ačkoliv často inzulin léčebně užívajíke zlepšení kontroly glykémie.
Závažnost diabetu mimo jiné spočívá také ve vzniku chronickýchkomplikací, které jsou důsledkem dlouhodobě změněného metabolismu,chronické hyperglykémie, poškození ledvin, sítnice, nervů, cév…Závažnost diabetu mimo jiné spočívá také ve vzniku chronickýchkomplikací, které jsou důsledkem dlouhodobě změněného metabolismu,chronické hyperglykémie, poškození ledvin, sítnice, nervů, cév…
K terapii diabetu patří nezbytná úprava stravování, denního režimu, pohybové aktivitya u diabetu 1. typu také pravidelné injekce inzulinu.K terapii diabetu patří nezbytná úprava stravování, denního režimu, pohybové aktivitya u diabetu 1. typu také pravidelné injekce inzulinu.
Dieta: U diabetu 2. typu je poměrně přísná dieta vylučující veškeré sladké. Udiabetu 1. typu je možné zakomponovat do diety i malé množství sladkého jídla,neboť úměrně zvýšenou hladinu cukru v krvi je možné vykompenzovat uměledodávaným inzulínem. V dietě je nutné dodržet správné rozložení nutričních hodnot(sacharidů, tuků a cukrů).Dieta: U diabetu 2. typu je poměrně přísná dieta vylučující veškeré sladké. Udiabetu 1. typu je možné zakomponovat do diety i malé množství sladkého jídla,neboť úměrně zvýšenou hladinu cukru v krvi je možné vykompenzovat uměledodávaným inzulínem. V dietě je nutné dodržet správné rozložení nutričních hodnot(sacharidů, tuků a cukrů).
Fyzická aktivita může přinést komplikace pouze u špatně kompenzovanéhodiabetu. Před každou namáhavější fyzickou aktivitou, např. hodinou tělesnévýchovy, je nutné změřit glykemii a podle její hladiny se dojíst, případně ubratinzulin, aby během pohybu nedošlo k hypoglykemii. (Brož, 2007)Fyzická aktivita může přinést komplikace pouze u špatně kompenzovanéhodiabetu. Před každou namáhavější fyzickou aktivitou, např. hodinou tělesnévýchovy, je nutné změřit glykemii a podle její hladiny se dojíst, případně ubratinzulin, aby během pohybu nedošlo k hypoglykemii. (Brož, 2007)
Prostředky zdravotnické techniky: Mezi nejčastěji používané pomůcky udiabetiků patří glukometr, inzulínové pero a inzulínová pumpa. Před každýmvpichem je nutné změřit hladinu cukru v krvi – k tomu se používá glukometr (kměření se používají jednorázové diagnostické proužky), zatímco přímo pro aplikaciinzulinu slouží tzv. inzulínové pero. Nejpohodlnějším řešením pro mnoho lidís diabetem je inzulinová pumpa – pacienti ji nosí stále při sobě a jsou na ninapojeni, přičemž pumpa provádí 24 hodin denně monitorování stavu cukru v jejichkrvi a hladinu inzulínu. Léčba kontinuální podkožní infúzí inzulinu inzulinovoupumpou nejvíce napodobuje přirozenou sekreci inzulinu, a proto je dosud nejlepšívariantou diabetické léčby. (Peťhová, Štechová, 2009)Prostředky zdravotnické techniky: Mezi nejčastěji používané pomůcky udiabetiků patří glukometr, inzulínové pero a inzulínová pumpa. Před každýmvpichem je nutné změřit hladinu cukru v krvi – k tomu se používá glukometr (kměření se používají jednorázové diagnostické proužky), zatímco přímo pro aplikaciinzulinu slouží tzv. inzulínové pero. Nejpohodlnějším řešením pro mnoho lidís diabetem je inzulinová pumpa – pacienti ji nosí stále při sobě a jsou na ninapojeni, přičemž pumpa provádí 24 hodin denně monitorování stavu cukru v jejichkrvi a hladinu inzulínu. Léčba kontinuální podkožní infúzí inzulinu inzulinovoupumpou nejvíce napodobuje přirozenou sekreci inzulinu, a proto je dosud nejlepšívariantou diabetické léčby. (Peťhová, Štechová, 2009)
GlukometrGlukometr
Inzulínové pero:Inzulínové pero:
Inzulínová pumpa:Inzulínová pumpa:
Ošetření komplikací diabetu:Ošetření komplikací diabetu:
Ke komplikacím diabetu patří hypoglykemie a hyperglykémie.Ke komplikacím diabetu patří hypoglykemie a hyperglykémie.
Hypoglykémie (diabetický šok) má následující příznaky: pocení,nervozita, narušení koncentrace, barevné či zdvojené vidění, bušení srdce,nauzea, závratě atd. Nemocný se může zdát podrážděný nebo s výraznězměněnou osobností. Stav se upraví podáním jakékoliv formykoncentrovaného cukru (nejlépe 3 kostky nebo 3 čajové lžičky). Pokud secukr nedodá, hrozí vznik bezvědomí. Hypoglykemie bývá způsobenapředávkováním inzulinem, příliš vyčerpávajícím tělesným cvičením nebovynecháním jídla. (Škrha, 2001)Hypoglykémie (diabetický šok) má následující příznaky: pocení,nervozita, narušení koncentrace, barevné či zdvojené vidění, bušení srdce,nauzea, závratě atd. Nemocný se může zdát podrážděný nebo s výraznězměněnou osobností. Stav se upraví podáním jakékoliv formykoncentrovaného cukru (nejlépe 3 kostky nebo 3 čajové lžičky). Pokud secukr nedodá, hrozí vznik bezvědomí. Hypoglykemie bývá způsobenapředávkováním inzulinem, příliš vyčerpávajícím tělesným cvičením nebovynecháním jídla. (Škrha, 2001)
Hyperglykemie (diabetické kóma) je závažnější stav než hypoglykemie.Přichází spíše pozvolna. Příznaky jsou hlad, suchá a horká pokožka,hluboké, namáhavé dýchání, nadměrné vylučování moči a dech páchnoucípo ovoci. Je nutné okamžitě podat inzulín a vodu. Nejčastěji je způsobenoopomenutím užití pravidelné dávky inzulinu, vyskytuje se také u osob snerozpoznaným diabetem. (Rybka et al., 2006)Hyperglykemie (diabetické kóma) je závažnější stav než hypoglykemie.Přichází spíše pozvolna. Příznaky jsou hlad, suchá a horká pokožka,hluboké, namáhavé dýchání, nadměrné vylučování moči a dech páchnoucípo ovoci. Je nutné okamžitě podat inzulín a vodu. Nejčastěji je způsobenoopomenutím užití pravidelné dávky inzulinu, vyskytuje se také u osob snerozpoznaným diabetem. (Rybka et al., 2006)